Stanovisko MŠMT k aplikaci vyhlášky č. 282/2016 Sb.
Podle § 1 věty poslední vyhlášky č. 282/2016 Sb. se tato vyhláška nevztahuje na školní stravování realizované podle vyhlášky č. 107/2005 Sb. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 107/2005 Sb. se školním stravováním rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení. Podle § 122 odst. 4 školského zákona hmotné zabezpečení zahrnuje školní stravování po dobu pobytu žáků a studentů ve škole. Žák základní školy a nezletilý žák střední školy a konzervatoře má právo denně odebrat oběd. Z toho tedy vyplývá, že není povinností zařízení školního stravování těchto škol v režimu školního stravování přesnídávky a svačiny poskytovat. Nicméně pokud zařízení školního stravování přístup v režimu školního stravování, byť v rámci doplňkové činnosti, zvolí, nevztahuje se na podávání těchto doplňkových jídel vyhláška č. 282/2016 Sb., neboť se jedná o činnost, která již regulována je – vyhláškou č. 107/2005 Sb. Musí však tedy být dodrženy výživové normy pro jednotlivá doplňková jídla v procentech z celkové denní výživové dávky podle věku dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 107/2005 Sb. a finanční limity na nákup potravin podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Protože se však v rámci základního vzdělávání nejedná o dotovaný produkt, částka finančního limitu nezahrnuje další zejména personální a provozní náklady zařízení školního stravování. Pro úplnost se dodává, že na prodej potravin a přípravu pokrmů mimo regulovaný režim školního stravování se vyhláška č. 282/2016 Sb. vztahuje.
Program Ministerstva zemědělství „Mléko do škol“ končí k 31.7.2017 bez ohledu na vyhlášku č. 282/2016 Sb. Toto datum bylo známé dlouho dopředu, proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle něj vyhlášku upravilo, aby program nemusel být předčasně ukončen. Další pokračování programu je plně v kompetenci Ministerstva zemědělství a záleží na tom, jak jej ministerstvo vyjedná s Evropskou unií. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na toto upozorňovalo Ministerstvo zemědělství již na podzim 2015.
Stanovisko MŠMT k pitnému režimu
Novelou vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, došlo ke zvýšení finančních limitů pro nákup potravin v návaznosti na růst spotřebitelských cen v období od poslední novelizace vyhlášky. Došlo i ke zvýšení limitu na nápoje z 3 až 5 Kč na 4 až 6 Kč. Pitný režim představuje jedno z plnění nároku na hmotné zabezpečení (viz §122 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.) – jedná se o podmnožinu školního stravování. Z povahy nároku plyne, že není povinností dětí (jejich zákonných zástupců) toto zabezpečení využívat. Je tedy možné, aby byl pitný režim řešen i jinak, tedy bez zvláštní úhrady - typicky v případech, kdy hodnota poskytovaného pitného režimu je pro školu zanedbatelná (nižší než dolní hranice finančního limitu), je možné pitný režim zajistit v rámci úhrad jednotlivých jídel. Pro úplnost doplňujeme, že součástí oběda a večeře je i nápoj, který je zahrnut v ceně za oběd (večeři) a není zahrnut v pitném režimu. Pokud by se zákonný zástupce práva na pitný režim vzdal, pak škola pitný režim nezajišťuje ani nevybírá příslušnou část úplaty.
Stanovisko MŠMT ke spotřebě cukrů a tuků ve školním stravování
Ve výkladu spotřebního koše vycházíme z cca 25 leté historie jeho aplikace a jeho prezentací jak Ministerstvem zdravotnictví (MZd) tak odbornými společnostmi.
Pro sledované komodity potravin, pro které jsou v souladu se školským zákonem stanoveny výživové normy v rámci vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování (dále „vyhláška) platí tolerance +/- 25%.
Poznámky č. 2 a 3 k Příloze č. 1 vyhlášky dále upravují toleranci pro spotřebu tuků, cukru, zeleniny, ovoce a luštěnin.
Poznámka č. 2 upravuje spotřebu cukru a tuku v rozmezí 75% – 100%. Je stanoveno: „množství volných tuků a volného cukru představuje horní hranici, kterou lze snížit“. Vyhláška výslovně neumožňuje snížit pod dolní hranici.
Poznámka č. 3 upravuje spotřebu zeleniny, ovoce a luštěnin na 75% - neomezeno. Je stanoveno: „Množství zeleniny, ovoce a luštěnin lze zvýšit nad horní hranici tolerance.“
Nový výklad pozn. č. 2 Přílohy č. 1 vyhlášky („cukry a tuky je možno snížit až na 0“) neučinilo MŠMT ani MZd. Nicméně, jsme si vědomi, že poznámka č. 2 není zcela jednoznačná a budeme se tím zabývat.
Stanovisko MŠMT k nároku na dotovaný oběd v době karantény (covid-19)
Nárok na dotovaný oběd po dobu nařízené karantény mají pouze děti a žáci v mateřských a základních školách a nezletilí žáci ve středních školách a konzervatořích, a to při naplnění podmínek § 184a školského zákona.
Ust. § 184a školského zákona stanoví, že pokud z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona, anebo z důvodu nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví není možná osobní přítomnost většiny žáků z nejméně jedné třídy, studijní skupiny, oddělení nebo kursu ve škole nebo většiny dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné, z mateřské školy nebo z odloučeného pracoviště nebo z nejméně jedné třídy, ve které se vzdělávají pouze tyto děti, poskytuje škola dotčeným dětem a žákům vzdělávání distančním způsobem.
Děti a žáci jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem s výjimkou žáků základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky.
Nárok na dotovaný oběd tedy mají
- děti, pro které předškolní vzdělávání není povinné, v době, kdy děti z daného odloučeného pracoviště, pro které je předškolní vzdělávání povinné, jsou povinny se vzdělávat distančním způsobem,
- děti, pro které je předškolní vzdělávání povinné, v době, kdy jsou povinny se vzdělávat distančním způsobem,
- žáci základních škol v době, kdy jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem,
- nezletilí žáci středních škol a konzervatoří v době, kdy jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem,
- zletilí žáci středních škol a konzervatoří a studenti vyšších odborných škol v době, kdy jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem, pokud jim nárok na dotovaný oběd vyplývá ze školního/vnitřního řádu (uvedené platí za podmínky, že ze školního/vnitřního řádu nevyplývá jiný postup).
V ostatních případech platí, že nárok na dotovaný oběd mají strávníci pouze první den své nepřítomnosti ve škole dle § 4 odst. 9 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování.
Informace MŠMT k novele zákona o zadávání veřejných zakázek ve vztahu ke školním jídelnám
Od 1.1.2022 se zákonem č. 174/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, do zákona o zadávání veřejných zakázek doplňuje nové ustanovení § 37a (podmínka účasti v zadávacím řízení na dodávku potravin). Tímto ustanovením dochází k jednoznačnému zákonnému zakotvení možného upřednostnění odběru místních (tj. zejména českých) potravin při zadávacích řízeních veřejných zadavatelů. Veřejný zadavatel tedy bude moci legálně stanovit jako podmínku účasti v zadávacím řízení na dodávku potravin dodání potravin místního nebo regionálního původu z krátkého dodavatelského řetězce (potraviny z ČR, se značkou KLASA, Regionální potravina) a potraviny unijních režimů jakosti (chráněné zeměpisné označení, chráněné označení původu apod.), případně produkty z ekologického zemědělství.
Z výše uvedeného vyplývá, že se od 1.1.2022 pro školní jídelny (kromě upřednostnění místních potravin) nic nemění.
Pro úplnost dodáváme, že v tuto chvíli se pro školní jídelny nic nemění ani novelou téhož zákona s účinností od února 2022 nebo jeho další novelou s účinností od roku 2023.
MŠMT, 10. 12. 2021